Černá Madona Brněnská

Dramatický příběh se odehrává během obléhání Brna švédskými vojsky, která vede obávaný generál Lennart Torstenson. Píše se rok 1645 a jen hrstka oddaných v čele s páterem Martinem Středou, rektorem jezuitské koleje, je odhodlána své město za každou cenu ubránit. Ironií osudu se velitelem městských obránců stává jeden z nejschopnějších vojevůdců třicetileté války, muž, který své zkušenosti získal právě ve švédské armádě – Jean Louis Raduit de Souches. Do funkce velitele obrany města Brna jej v březnu 1645 jmenoval samotný císař Ferdinand III. Ač francouzský hugenot, stal se velkou postavou barokního Brna. Po šestnáct týdnů se svými 1476 muži úspěšně vzdoroval dvacetinásobné švédské přesile. Přestože zemřel r. 1683 ve Vídni, brněnští obyvatelé na něj nezapomněli a přenesli jeho tělo do kostela sv. Jakuba Většího.

Součástí příběhu je i legenda o Černé Madoně – patronce města Brna – ikoně panny Marie s Ježíškem italobyzantského typu, snad z 2. poloviny 13. stol., nejstaršího deskového obrazu v českých zemích. Augustiánský klášter ji dostal od zakladatelova bratra, císaře Karla IV. Údajně se v největší válečné vřavě obraz panny Marie zjevil modlícím se obráncům Brna. Toto zjevení se stalo podle legendy jednou z hlavních příčin vítězné obrany města.

Zjevení pro Černou Madonu je velkoformátovým divadelním představením o vojenské cti a zradě, víře v Boha. V silném příběhu nechybí ani velká láska a sebeobětování, vykoupené nadějí, je to příběh o zradě, o obrácení se k vyšším duchovním hodnotám, o dilematu volby mezi osobním a nadosobním. Příběh obsahuje mysteriózní prvky, spojené s historickými reáliemi i s konkrétními osudy jednotlivých postav.

Hra vznikla z popudu primátora statutárního města Brna Romana Onderky k oslavám hvězdného historického okamžiku vítězství nad švédskými obléhateli moravské metropole v roce 1645. Projekt připravil Zdenek Plachý.

Premiéra 27. 1. 2012 v Mahenově divadle