LA BOHÉME na Špilberku

Bohéma na Špilberku 28.8. 

Giacomo Puccini

Veselý je život umělecký v mansardě v Latinské čtvrti. Nic nevadí, že není na nájem, venku sněží a v kamnech hoří místo uhlí rozepsaný román. Rudolf, Marcello i Collin si vždycky nějak poradí. Co jim ale zamotá hlavu, je láska. Marcello se trápí pro nestálou a rozmarnou Musettu, Rudof a švadlenka Mimi se zdají být jako pro sebe stvořeni, jenže ani tady nemá idyla dlouhého trvání. Pucciniho La bohème inspirovaná románem francouzského spisovatele Henriho Murgera La Vie de bohème o životě pařížských studentů a umělců v polovině 19. století se stala jednou z nejpopulárnějších oper zcela právem, a i když se skladatel zpočátku zdráhal námět zhudebnit, vytvořil dílo plné radosti i smutku a smršť v hudbě ukrytých emocí nenechá nikoho z posluchačů chladným. Puccini i díky své zkušenosti z dob studií na konzervatoři, kdy sám prožíval podobné situace jako jeho operní kumpáni, vytvořil působivý a věrohodný obrázek ze slavné pařížské čtvrti zalidněný rozmanitými charaktery.

Čert a Káča

Antonín Dvořák

Těšíme se na Vás! Veselý vstup do světa opery pro malé i velké diváky!

Kdy hrajeme v nejbližší době: 12. 9. 2021 - Mahenovo divadlo

Vstupenky zde

JANÁČEK BRNO - Sborový koncert

Zveme Vás na koncert Dětského sboru Brno v rámci festivalu Janáček Brno 2020.

Koncert byl přesunut a uskuteční se 21. 10. 2021 v 19 hodin v Mozartově sále v divadle Reduta. 

Vstupenky

Leoš Janáček (1854–1928): Říkadla, JW V/17, pro 9 hlasů a 10 instrumentalistů

Bohuslav Martinů (1890–1959): Otvírání studánek, H 354, kantáta pro sóla, recitátora, ženský či dětský sbor a komorní ansámbl

Hans Krása (1899–1944): Brundibár, dětská opera o dvou dějstvích na libreto Adolfa Hoffmeistera

Rozverná Říkadla z roku 1925 jsou jednou z mála Janáčkových skladeb, která osloví také mladší posluchače. Inspiraci našel jako již několikrát předtím v Lidových novinách, kde v dětské příloze vycházela říkadla s veselými kresbami Josefa Lady, Ondřeje Sekory a Jana Hály. Janáček jich měl doma celou sbírku. Vybral si z nich osm a zkomponoval cyklus skladbiček pro 3 mezzosoprány, klarinet, klavír a dětský bubínek. Premiéra se s velkým úspěchem konala ve dvoraně Besedního domu v Brně 26. října 1925. O rok později skladatel rozšířil Říkadla o dalších deset čísel. Navíc doplnil partituru o další hlasy i nástroje a ohraničil je krátkou předehrou a dohrou. Je také zajímavé, že si Janáček přál, aby při provádění skladby byly promítány barevné obrázky, ale tehdejší možnosti tuto vizi zmařily. Josef Lada vyplnil Janáčkovo přání až v roce 1948, kdy spolu s režisérem Eduardem Hofmanem natočil podle Říkadel kreslený film, což byla zároveň Ladova první zkušenost s animovaným filmem. Na koncertě budou Říkadla provedena s doprovodem originálního filmu.

Otvírání studánek představuje asi nejznámější dílo Bohuslava Martinů. Je to zřejmě dáno autorovou intimní zpovědí v jeho osamělosti a nenaplněné touze po návratu domů, který mu byl komunistickým režimem zapovězen. Není divu, že tento rodák z Vysočiny po domově tolik toužil, když jeho poslední návštěva vlasti se datuje rokem 1938. Snad proto tak pozitivně zareagoval na text poličského rodáka Miroslava Bureše a zkomponoval v roce 1955 tuto křehkou komorní kantátu, která se vrací k prastarému lidovému rituálu spojenému s vítáním jara. Tento zvyk se v díle Martinů propojuje s moudrostí stáří a pochopením lidského údělu opakujícího se po generace.

I letošní ročník festivalu připomene tvorbu určenou pro děti, které byly deportovány do terezínského ghetta za druhé světové války. Tentokrát to bude patrně nejproslulejší dílo spjaté s Terezínem, dětská opera Brundibár Hanse Krásy na text Adolfa Hoffmeistera. Opera původně vznikla pro soutěž, kterou vypsalo v roce 1938 československé ministerstvo školství. Ale dějiny určily jinak a k vyhodnocení soutěže již nedošlo. V roce 1941 se rozhodl ředitel pražského židovského sirotčince Otto Freudenfeld operu provést. Sám skladatel se však již představení neúčastnil, jelikož byl deportován do Terezína. Následně odjel do Terezína i Freudenfeld, jemuž se podařilo klavírní výtah opery do tábora propašovat. Krása ji opětovně zinstrumentoval a slavná premiéra se konala 23. září 1943 v sále Magdeburských kasáren. Opera Brundibár o utlačovateli, kterého společně přemůžou děti a zvířátka, dávala divákům i účinkujícím z řad terezínských dětí na chvíli zapomenout na hrůzný svět kolem. Nemusíme dodávat, že mnozí interpreti se konce války nedočkali, stejně jako autor opery Hans Krása, který byl v říjnu 1944 zavražděn v koncentračním táboře v Osvětimi.

(Autor: Jiří Zahrádka)

 

 

ŘECKÉ PAŠIJE - PREMIÉRA

Jméno toho chlapce bylo napsáno do sněhu, vyšlo slunce, sníh roztál, odnesl jeho jméno ve vodách.

Premiéra 5. listopadu 2021 v Janáčkově divadle.

Kněz Grigoris svolává shromáždění stařešinů vsi Lycovrissi a vybírá z řad vesničanů Krista a apoštoly pro pašijové hry. Hluboký mír, ve kterém ves dosud žila, je narušen náhlým otřesem. Tak jako prst Boží požaduje důkaz víry, přicházejí na náves běženci z vydrancované a opuštěné vesnice a žádají o azyl. Jsou hněvivě odmítnuti a donuceni hledat si útočiště ve skalnatých horách. Avšak nově jmenovaní svatí jdou za strachujícími se uprchlíky. Běžné denní starosti těchto lidí se postupně vytrácejí; síla jejich víry a jejich role v blížících se pašijích začínají měnit jejich duchovní vědomí do nové zralosti. Každý muž i žena se postupně vrací k jedinému smyslu svého konání: dobru, nebo zlu... Tak charakterizoval Bohuslav Martinů svou poslední operu Řecké pašije inspirovanou románem Kristus znovu ukřižovaný řeckého spisovatele Nikose Kazantzakise. Skladatel, který sám zažil osud uprchlíka, vytvořil dílo velkého humanistického poselství o síle víry. Poselství v dnešním světě stále více aktuální. Po opeře Hry o Marii a oratoriu Epos o Gilgamešovi se s Řeckými pašijemi na jeviště Janáčkova divadla vrací další z Martinů děl s krásným a rozsáhlým sborovým partem.

Další termíny představení: 7.11., 19.11. 

Vstupenky