Warning: "continue" targeting switch is equivalent to "break". Did you mean to use "continue 2"? in /mnt/web-data2/dsbrno_eu/public_html/www/plugins/system/articlesanywhere/src/Replace.php on line 66

Warning: "continue" targeting switch is equivalent to "break". Did you mean to use "continue 2"? in /mnt/web-data2/dsbrno_eu/public_html/www/plugins/system/articlesanywhere/src/Replace.php on line 69

Warning: "continue" targeting switch is equivalent to "break". Did you mean to use "continue 2"? in /mnt/web-data2/dsbrno_eu/public_html/www/plugins/system/articlesanywhere/src/Replace.php on line 73

OSUD - PREMIÉRA

Slzy tvé až v dlaních přelévat...

Premiéra 28. září 2020 v Janáčkově divadle.

Nová inscenace Janáčkova Osudu, která slavnostně zahájí festival Janáček Brno 2020 je návratem jednoho z nejlepších operních režisérů Roberta Carsena. Tento tvůrce inscenací ceněných pro jejich dramatické uchopení, poetiku a výtvarnou vytříbenost se vrací k  Janáčkovu opernímu dílu, aby své janáčkovské inscenace rozšířil o šestou operu vytvořenou speciálně pro Janáčkovu operu NdB. Již první tóny orchestrálního valčíku z předehry Osudu nás zavádí mezi noblesní lázeňskou společnost; prostou přirozenou prózu zde nahradil jazyk ve stylu dekadentních básníků, neboť Janáčka k této opeře inspirovala krásná žena, osmadvacetiletá Kamila Urválková, kterou skladatel potkal v srpnu 1903 ve svých oblíbených lázních Luhačovice. Kamila Janáčkovi vylíčila svůj milostný vztah se skladatelem Čelanským, jenž své rozčarování v lásce ztvárnil v opeře Kamila. Janáček natolik propadl Kamilinu kouzlu, že se rozhodl se vytvořit „zcela novou, moderní operu“, v níž by byla očištěna. Osud nazval nikoliv operou, ale třemi epizodami románovými, kdy se divák ocitá ve zcela jiném prostředí než v jeho dřívějších operách – po Její pastorkyni tak Janáčkova čtvrtá opera Osud představuje hudební i dramaturgický výboj do další oblasti.

Jak se zkouší Osud s režisérem Robertem Carsenem

Další termíny představení: 29.9., 14. 10.,  28. 11., 29. 11. 

Vstupenky

 

ŘECKÉ PAŠIJE - PREMIÉRA

Jméno toho chlapce bylo napsáno do sněhu, vyšlo slunce, sníh roztál, odnesl jeho jméno ve vodách.

Premiéra 7. října 2020 v Janáčkově divadle.

Kněz Grigoris svolává shromáždění stařešinů vsi Lycovrissi a vybírá z řad vesničanů Krista a apoštoly pro pašijové hry. Hluboký mír, ve kterém ves dosud žila, je narušen náhlým otřesem. Tak jako prst Boží požaduje důkaz víry, přicházejí na náves běženci z vydrancované a opuštěné vesnice a žádají o azyl. Jsou hněvivě odmítnuti a donuceni hledat si útočiště ve skalnatých horách. Avšak nově jmenovaní svatí jdou za strachujícími se uprchlíky. Běžné denní starosti těchto lidí se postupně vytrácejí; síla jejich víry a jejich role v blížících se pašijích začínají měnit jejich duchovní vědomí do nové zralosti. Každý muž i žena se postupně vrací k jedinému smyslu svého konání: dobru, nebo zlu... Tak charakterizoval Bohuslav Martinů svou poslední operu Řecké pašije inspirovanou románem Kristus znovu ukřižovaný řeckého spisovatele Nikose Kazantzakise. Skladatel, který sám zažil osud uprchlíka, vytvořil dílo velkého humanistického poselství o síle víry. Poselství v dnešním světě stále více aktuální. Po opeře Hry o Marii a oratoriu Epos o Gilgamešovi se s Řeckými pašijemi na jeviště Janáčkova divadla vrací další z Martinů děl s krásným a rozsáhlým sborovým partem.

Další termíny představení: 20.10., 3. 1. 2021,  8. 1. 2021, 18. 5. 2021

Vstupenky

 

JANÁČEK BRNO 2020 - Sborový koncert

Zveme Vás na koncert Dětského sboru Brno v rámci festivalu Janáček Brno 2020.

Koncert se uskuteční 10. 10. 2020 v 15 hodin v Mozartově sále v divadle Reduta. 

Vstupenky

Leoš Janáček (1854–1928): Říkadla, JW V/17, pro 9 hlasů a 10 instrumentalistů

Bohuslav Martinů (1890–1959): Otvírání studánek, H 354, kantáta pro sóla, recitátora, ženský či dětský sbor a komorní ansámbl

Hans Krása (1899–1944): Brundibár, dětská opera o dvou dějstvích na libreto Adolfa Hoffmeistera

Rozverná Říkadla z roku 1925 jsou jednou z mála Janáčkových skladeb, která osloví také mladší posluchače. Inspiraci našel jako již několikrát předtím v Lidových novinách, kde v dětské příloze vycházela říkadla s veselými kresbami Josefa Lady, Ondřeje Sekory a Jana Hály. Janáček jich měl doma celou sbírku. Vybral si z nich osm a zkomponoval cyklus skladbiček pro 3 mezzosoprány, klarinet, klavír a dětský bubínek. Premiéra se s velkým úspěchem konala ve dvoraně Besedního domu v Brně 26. října 1925. O rok později skladatel rozšířil Říkadla o dalších deset čísel. Navíc doplnil partituru o další hlasy i nástroje a ohraničil je krátkou předehrou a dohrou. Je také zajímavé, že si Janáček přál, aby při provádění skladby byly promítány barevné obrázky, ale tehdejší možnosti tuto vizi zmařily. Josef Lada vyplnil Janáčkovo přání až v roce 1948, kdy spolu s režisérem Eduardem Hofmanem natočil podle Říkadel kreslený film, což byla zároveň Ladova první zkušenost s animovaným filmem. Na koncertě budou Říkadla provedena s doprovodem originálního filmu.

Otvírání studánek představuje asi nejznámější dílo Bohuslava Martinů. Je to zřejmě dáno autorovou intimní zpovědí v jeho osamělosti a nenaplněné touze po návratu domů, který mu byl komunistickým režimem zapovězen. Není divu, že tento rodák z Vysočiny po domově tolik toužil, když jeho poslední návštěva vlasti se datuje rokem 1938. Snad proto tak pozitivně zareagoval na text poličského rodáka Miroslava Bureše a zkomponoval v roce 1955 tuto křehkou komorní kantátu, která se vrací k prastarému lidovému rituálu spojenému s vítáním jara. Tento zvyk se v díle Martinů propojuje s moudrostí stáří a pochopením lidského údělu opakujícího se po generace.

I letošní ročník festivalu připomene tvorbu určenou pro děti, které byly deportovány do terezínského ghetta za druhé světové války. Tentokrát to bude patrně nejproslulejší dílo spjaté s Terezínem, dětská opera Brundibár Hanse Krásy na text Adolfa Hoffmeistera. Opera původně vznikla pro soutěž, kterou vypsalo v roce 1938 československé ministerstvo školství. Ale dějiny určily jinak a k vyhodnocení soutěže již nedošlo. V roce 1941 se rozhodl ředitel pražského židovského sirotčince Otto Freudenfeld operu provést. Sám skladatel se však již představení neúčastnil, jelikož byl deportován do Terezína. Následně odjel do Terezína i Freudenfeld, jemuž se podařilo klavírní výtah opery do tábora propašovat. Krása ji opětovně zinstrumentoval a slavná premiéra se konala 23. září 1943 v sále Magdeburských kasáren. Opera Brundibár o utlačovateli, kterého společně přemůžou děti a zvířátka, dávala divákům i účinkujícím z řad terezínských dětí na chvíli zapomenout na hrůzný svět kolem. Nemusíme dodávat, že mnozí interpreti se konce války nedočkali, stejně jako autor opery Hans Krása, který byl v říjnu 1944 zavražděn v koncentračním táboře v Osvětimi.

(Autor: Jiří Zahrádka)